Kuchyňský dřez jsem v dětství úplně nenáviděla, asi jako většina lidí co znám. Samozřejmě nikdy nešlo jen o ten samotný kus kuchyňského zařízení, ale především o proces mytí nádobí. Evidentně je to dědičné, protože můj syn se do této činnosti nadšeně hrnul tak do svých šesti sedmi let a pak jeho nezájem postupně přerůstal v averzi.

Takže když čas pokročil a zařizovala jsem si novou domácnost, první, co jsem do kuchyně pořídila, byla myčka nádobí. Výsledkem bylo všeobecné nadšení u nás doma. 

Přesto jsem najednou zjistila, že bez dřezu nemůžu být. Toto zjištění pro mě bylo překvapivé, ale vlastně jen na chvíli. Nejen, že je to veskrze praktická záležitost, ale ani designově si bez něj kuchyň neumím představit. Obzvláště v dnešní době, kdy se nejnovější trendy soustředí na běžné věci denní potřeby. Pamatuju si, že dřív byl dřez taková šedivá, unylá záležitost, která byla často spíše pro ostudu. Musím přiznat, že jsem na stránkách https://diten.cz/ doslova koukala s otevřenou pusou na to, jak je současná nabídka bohatá.

Dřezy, kam se podíváš

Nejde jen o tvar, velikost a uspořádání, s tím jsem počítala. Ale co mě tady přímo nadchlo, to byl výběr materiálů. Kromě standardního nerezu mě zaujala varianta kombinace nerezu se sklem. Vypadá to fakt hodně zajímavě, a i když doma bych to mít nemusela, musím uznat, že nápad bezesporu dobrý. 

Keramické dřezy, to už je jiné kafe. Na můj vkus a do mé kuchyně působí snad až příliš luxusně, ale mechanické vlastnosti, jak pevnost a odolnost, jsou naprosto vynikající. Aspoň podle recenzí a odborníků v kuchyňských studiích. Fakt musím přiznat, že jsem málem neodolala. 

Ale do čeho jsem se úplně zbláznila, to byl granit. Stejně jako keramika nabízí moderní design, odolnost a hodí se prakticky do každého typu interiéru. Tak jsem si ho pořídila. 

Tak ještě jsem narazila na karbonové dřezy, ale to už je fakt úplně jiná liga. Je to sice nadčasový materiál s unikátními vlastnostmi, ale unikátní je i cena. Za jeden karbonový dřez mám půlku kuchyně, takže jsem ani nemusela dlouho přemýšlet o tom, jestli není lepší než můj vyhlédnutý granitový dřez.

Nic není tak snadné, jak to vypadá

Někomu by se mohlo zdát, že se zbytečně patlám v detailech, a že se věnuji příliš energie věci, do níž se slévá voda z vaření a vylévají zbytky, ale to je velký omyl. Vždyť každá žena v kuchyni tráví minimálně půl dne a musí se v ní cítit dobře. A můj sen byl, abych měla kuchyni zařízenou tak, aby se mi v ní líbilo. S tím pochopitelně souvisí i ten správný dřez. Estetický dojem je prostě důležitý.

Důležitým krokem je také to, jak dřez správně usadit, protože při špatném umístění může jednak zatékat voda a jednak se může na okraji usazovat nečistota, což může úplně zkazit celkový dojem z nové kuchyně. O tom jsem si leccos přečetla, a rozhodla jsem se, že na odbornou práci mají být odborníci. A musím říct, že jsem udělala správně. Dřez krásně sedí a je ozdobou naší kuchyňské linky. A aby to tak zůstalo, vybavila jsem se těmi nejkvalitnějšími čistícími prostředky, které můj dřez udrží krásný po celou dobu. 

A málem jsem zapomněla zmínit důležitou okolnost. Granitové (ale i keramické) dřezy se vyrábí v mnoha barvách, takže je možné je dokonale sladit s pracovní deskou a celkovým stylem kuchyně. 

Dřez je dřez, ale nádobí kvůli tomu mýt nebudu

Musím tedy konstatovat, že ani s novým dřezem se nedostavila nová chuť do mytí nádobí, a to u nikoho u nás doma. Takže tuto aktivitu jsme i nadále dobrovolně přenechali myčce, i když přesto jsou kousky nádobí, jako nože či dřevěné talíře a misky, které musím umýt ručně. A s mým novým dřezem mě to snad i trošku baví. No tak dobře, nebaví, ale nevadí mi to tak moc. Dobrá, zase trošku přeháním, takže nejlepší definice asi je, že je to snesitelnější.